Byla málo týraná, aby byla odebrána

Abyste správně chápali, jak si tu žijeme, je třeba představiti i velitelku tábora, Mazánka záškodnici I.

Jméno: Maggie, Mazánek, čmoud, to si ze mě děláš prdel
Věk: 9 let
Původní pobyt: u nepřizpůsobivých občanů
Popis: individualista, nezlomný ignorant autorit, sobeček, herečka trpící přeludy o tom, že je minimálně pitbull a někdy tak trochu kráva

Byla bitá, ale rány nezanechaly krvavý šrám. Byla hladová, ale občas jí někdo přes plot něco hodil. Byla opuštěná, ale ještě tam měl někdo adresu. Byla málo týraná, aby byla odebrána.

Na chvíle před tím, než přijde poslední rána, než se uváže pevný provaz kolem krku v lese nebo se otevřou dveře auta, aby byl někdo vyhozen, nemáme řešení. Tu chvíli před tím, než je možné vyslovit „to je na odebrání“, právě teď zažívá až moc zvířat. Není jim možné pomoci a o mnohých se ani nedozvíme. Pes zatím trochu bitý a trochu hladový odebrat nelze. Že pro ně není ani místo hořce spolknu, a o tom, jak se má dál pes, za kterého nedobrý majitel dostal pokutu, raději polemizovat nebudu.

Není tu ani žádný úřad s názvem „nechcete psa, my přijedeme“ a ti, kteří týrají a opouští, neklepou na dveře útulků s tím, že já už tady Puňtu nechci, už mě nebaví, moje dítě má alergii, zítra se budu stěhovat, mám těžký srdce, víte, tak kolik mám zaplatit za jeho pobyt za mříží, fakturu netřeba.

Mazánek tehdy za tím vysokým plotem nevěděla, že ta chvíle „už ji nechceme“ pro ni nastala a já jsem zase netušila, že budu brzy stát u toho plotu z druhé strany a povzbuzovat „Maggie skákej, ještě výš, to zvládneš“. Protože drahá matička měla novou kamarádku a ta kamarádka měla plot a nepřizpůsobivé sousedy. A tak Mazánek skákala. Skákala o život. Až nakonec vyskočila hodně vysoko.

Do auta nastoupila hned a poctivě ukazovala břicho a zatajila mi, že si s sebou veze složitou hlavu a nastaví mi zrcadlo mých vlastních slabostí.

Týrat tyhle tvrdý palice by mělo být trestný na druhou. Nezlomná a až moc chytrá se sebou samou až na prvním místě.

Chtěla jsem psa, který bude nápomocen těm méně šťastným

Že se blíží nový spolubydlící, pozná Mazánek z příprav hotelu (chápej převlečení postele do nepromokavého prostěradla, opodložkování gauče a další krásný věci) a začne svoji vlastní přípravu. Obejde všechny pelechy a postupně si do všech lehne, schová si oblíbené hračky a nasadí načuřenej výraz. Dočasce preventivně vynadá, aby si za tři dny chtěla hrát, ale nikdo už si s ní hrát nechtěl. Přesto je ale pro mnohé záchytným bodem, když se venku bojí.

Chtěla jsem zlatého retrívra, který na obrázku položil hlavu na rameno smutnému člověku, aby mu řekl „všechno bude dobrý“

Když brečím, Mazánek odchází, protože ji to obtěžuje.

Chtěla jsem psa, kterému budu venku házet tenisák

Mazánek to s tenisákem neumí, umí akorát žrát plyšáky, prostě to ukusuje a jí to a venku jí nezajímám. Za to jí zajímá všechno okolo. To, že její hrdelní řev označil jeden z psích vychovatelů za výzvu k boji, mě samozřejmě ohromně potěšilo. Nejvíc jsem ráda ve chvílích, kdy ho spustí na naštvanýho psa na protějším chodníku, který nemá vodítko ani svého pána. Ale umím rychle utíkat a taky mám zmapovaný všechny schovky za popelnicí v ulici.

Chtěla jsem psa, se kterým budeme dvojka

Mazánek má ráda především všechny nově příchozí, sedá si cizím lidem na klín v tramvaji, nastupuje do cizích aut a má pocit, že všechny návštěvy přišli kvůli ní. Co je nový, to je zajímavý. Zajímavej je tedy i novej psí psycholog, klidně by se postavila na uši a nechává ho, aby mi říkal něco o vnitřní vyrovnanosti a předvádí u toho ukázkového psa. Když mě dostatečně poníží, odejde si sežrat všechny dobroty, který za svý stojky na uších dostala a já tiše přemýšlím, jestli bych tady pána neměla nechat tři dny bydlet. Přesně po třech dnech už nebude novej, ale ohranej jako já, a až Mazánek zase vytočí tu dogu z protějšího domu, budeme se za popelnicí schovávat ve dvou a ve dvou se to lépe táhne.

Jsem introvert se psem extrovertem a ono se říká, že se protiklady přitahují. Věřím, že duše, které se mají potkat, se potkají a je jedno, jestli jsou člověčí nebo zvířecí, aby si něco předaly. A tak mi Mazánek předává a přizvala si Alfonse, aby jí sekundoval.

Ale já jsem držák.