• Domů /
  • články a pořady
  • /
  • Festivaly, ohňostroje, slavnosti. Opravdu je dobrý nápad brát psa všude s sebou?

Festivaly, ohňostroje, slavnosti. Opravdu je dobrý nápad brát psa všude s sebou?

Festivaly, ohňostroje, slavnosti. Opravdu je dobrý nápad brát psa všude s sebou?

Léto plné společných akcí se psy je za námi a před námi zase období například oslav znamenajících konec roku, což se na většině míst neobejde bez hlasitých ran ohňostrojů. Psi jakožto věrní parťáci člověka toho nejsou ušetřeni. Někteří páníčci je s sebou berou opravdu všude, bez ohledu na to, zda je na místě příliš velký hluk i bez předešlého zvážení, jestli je zvíře na případné extrémní situace zvyklé. Je to v pořádku a patří to k socializaci? Nebo by se dalo spíš hovořit o sobeckosti majitele vyústěné v to, mít s sebou zvíře venku za každou cenu?

Zvykat psa na různé podněty je správné. V první řadě jde ale především o to, udělat to dobře. Aby se dobrý úmysl neproměnil v dláždění cesty do pekel, měli byste si mimo jiné ujasnit, jakou psí osobnost máte na konci vodítka. A pak pomalu začít. „V tom, na co není pejsek zvyklý, doporučuji vždycky postupovat od nejjednoduššího ke složitějšímu,” vysvětluje Stanislav Beníšek, zkušený kynolog.

„Sloužil jsem u policie 32 let. Když jsme připravovali psy na demonstrace a podobné akce, vybíral jsem si k tomu ty nejkvalitnější pro tyto účely. Každý pes má totiž jinou nervovou soustavu a snáší věci jinak. A i vhodní psi museli být ze začátku od hlasitých zvuků, například výbušnin, co nejdál. A až pak se výbuchy začaly pomalu blížit. Jakmile jsem jednou nedohlížel na trénink a přišel tam policista, který tak úplně nevěděl, co dělá, hodil psovi výbušku přímo pod nohy. A tím psa definitivně zkazil,” vzpomíná.

Jasně z toho plyne, že je lepší psovi umožnit, aby si na hlasité podněty zvykal pomalu. Pokud tedy k silvestrovskému ohňostroji vezmete malé štěňátko, s největší pravděpodobností budete mít v budoucnu po boku pejska, který je ze silných ran vystresovaný. Beníšek tak doporučuje v případě, že vidíme, že je pejsek z něčeho vystresovaný a raději by utíkal, nebo se mu prostě někde úplně nelíbí, umožnit mu odejít.

Stavějte momentální rozpoložení na první místo

Ale i u psa, který je na hlasité podněty zvyklý, byste měli intenzitu zvuků hlídat. „Pes se dá vychovat, aby zachoval klid, jako je tomu u loveckých, záchranářských nebo policejních psů. Jenže bubínek jako takový se tím rozhodně odolnější nestane, ten se vycvičit nedá. Rozhodně tak hlasité zvuky nejsou psům příjemné. Jen poslouchají svého pána,” vysvětluje situaci lékař Miloš Havelka z veteriny VeMaP s.r.o.

S hlasitými zvuky nebo stresem se taky jinak vyrovnává plemeno od plemene. Například u československého vlčáka bude reakce odlišná, než třeba u jiného plemene, jak tvrdí Beníšek: „Majitelé československých vlčáků by si měli uvědomit, že mají na druhém konci vodítka kus vlka. Převládá tedy příroda a ta nutí plemeno reagovat na některé zvukové nebo i vizuální podněty tak, že chtějí utíkat.”

Jak jistě víte, zvířata mají vyvinutější sluch než my lidé. My jsme schopní vnímat frekvence rozsahu od cca 20 HZ do 20 tisíc HZ. U psů je to ale až 45 tisíc HZ! Zvukovou vlnu, která rozkmitává bubínek, vnímají tedy daleko intenzivněji. Nabízí se otázka - co pes při zvucích, které jsou pro nás ještě docela snesitené, cítí? Můžou ho hlasité zvuky bolet?

Festivaly, ohňostroje, slavnosti. Opravdu je dobrý nápad brát psa všude s sebou?

To, co člověk vnímá třeba ještě jako snesitelný hluk či zvuk, je pro většinu zvířat, psa nevyjímaje, zvuk zcela nesnesitelný. Vzniká výrazný stres se všemi jeho důsledky pro organismus. Některé frekvence pak působí silnou bolest v oblasti středního a vnitřního ucha, čímž se stres psa násobí,” vysvětluje Havelka. „Může to mít i poměrně výrazné následky v podobě snížení rozsahu sluchových vjemů a v některých případech i totální ztráty sluchu,” doplňuje.

Neštěstí nechodí po horách, ale po psech

Jenže někdy se s chlupatým par'tákem po boku hlasitým zvukům prostě nevyhnete nebo vás může reakce psa na některé podněty překvapit. Jak vybruslit z takové situace? „Nervová soustava psa se se stresem vyrovnává lépe, když pes chodí nebo korzuje. Takže než abychom ho nechali někde ležet a třást se, je lepší to s ním vychodit,” doporučuje Beníšek. 

Pokud se vyskytnete v nezvyklé situaci, je dobré psa sledovat a přečíst signály, které vám vysílá. „Vystrašeného psa poznáte podle toho, že má ocas pod nohama, je skrčený, někteří psi se dostanou dokonce do šoku a zatuhnou. V takovém případě ho nebudete moct ani rozchodit. Jako když se člověk objeví u těžké autonehody, uvidí amputovanou končetinu, a přestože chce pomoct, začne místo toho utíkat a najdete ho schovaného někde v pangejtu nebo kukuřici,” vysvětluje kynolog.

Zodpovědnosti vůči okolí se nevyhnete

Tím, že psa dlouhodobě necháváte ve stresu v podobě velmi hlasitých zvuků, nemusíte vystavovat nebezpečí jenom jeho sluch, ale i vaše okolí. Ačkoliv jde o zvíře domestikované více než 12 tisíc let, nemá povinnost snášet veškeré naše nesmysly tak, jak si my lidé zrovna představujeme. 

Předpokládejme tak, že byste to měli být vy, kdo svého psa zná nejlépe. Je to totiž opět trochu podobně jako u lidí - u každého zvířete převládá jiný temperament. „Některý pes je spíše melancholik, některý je cholerik, některý je empatický. A pokud u psa převládá cholerická stránka osobnosti, může se stát, že stresující situaci vyřeší útokem. A je mu jedno, jestli vezme malé dítě, starého pána nebo kohokoliv jiného. Stejně jako u lidí - někdo zachová klid, někdo se nebude váhat poprat,” ukončuje Beníšek.

Vteřiny naděje

Věděli jste, že za pouhých třicet vteřin na stránce "Vteřiny Naděje" přispějete na pomoc potřebným?