Pozměňovací návrh k novele zákona na ochranu zvířat, který by znamenal konec klecových chovů slepic, si tento týden našel cestu do Poslanecké sněmovny. Získal podporu napříč politickým spektrem, po změně chovu zvířat dlouhodobě volá i veřejnost. K ukončení prodeje vajec z klecových chovů přistoupila i celá řada obchodních řetězců.
Pozměňovací návrh k novele zákona na ochranu zvířat, který by znamenal konec klecových chovů slepic, si tento týden našel cestu do Poslanecké sněmovny. Získal podporu napříč politickým spektrem, po změně chovu zvířat dlouhodobě volá i veřejnost. K ukončení prodeje vajec z klecových chovů přistoupila i celá řada obchodních řetězců.
„Ve všech případech existují způsoby chovu, které jsou z hlediska kvality života pro zvířata podstatně lepší. K jejich širokému zavedení by však musela být ve společnosti politická a ekonomická vůle,“ řekl před časem Marek Špinka z katedry etologie a zájmových chovů ČZU. Teď to vypadá, že přinejmenším politická vůle se skutečně našla.
„Člověk ani nemusí být odborník, aby pochopil, že zavírat slepice na celý život do přeplněných klecí není v pořádku. Každý, kdo kdy pozoroval slepice na dvorku, přece musí vědět, že plocha papíru A4 a drátěná podlaha jim nemůže k důstojnému životu stačit,“ řekl poslanec Jan Schiller (ANO), který návrh předkládá ve výboru pro životní prostředí.
Podle návrhu by měl zákaz klecového chovu slepic nabýt účinnosti v roce 2027. A to jak kvůli času na vybudování odpovídajících prostor k chovu, tak kvůli instalaci tzv. obohacených klecí z roku 2012. Ty mají totiž patnáctiletou životnost. „Zákon dnes na jednu stranu uznává, že zvíře není věc a pociťuje bolest a utrpení, na druhou stranu ale v praxi dovoluje se ke zvířatům chovat jako k výrobním jednotkám,“ uvedl poslanec Jan Pošvář (Piráti), který návrh předkládá v garančním zemědělském výboru.
Podle některých zastánců klecí může přechod na halový chov podmínky slepic zhoršit, ale podle vědce Karla Janka z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR je to přesně naopak. „V obrovských hejnech dochází u slepice k vývoji tzv. sociální tolerance, kdy se vzájemně anonymní jedinci tolerují a dají si pokoj.“ V klecích to ale možné není, v důsledku toho vzniká velký sociální stres.
Janko zároveň upozorňuje na to, že slepice během domestikace nepřišly ani o svůj zvyk hřadování, který si zachovávají z jednoho prostého důvodu – aby byly v noci v bezpečí před predátory. Proto opět zažívají velký stres, od kterého jim měly pomoci právě zmíněné obohacené klece s bidýlkem. Vzhledem k jeho velikosti a výšce umístění ale tuto funkci nemůže plnit.
Díky osvětovým kampaním o podmínkách ve velkochovech se stále více lidí zajímá o to, odkud vajíčka pochází a vykupují „staré“ nosnice, čímž je zachraňují před jatky. O tom, jaký je slepice terapeut a v čem jsou výhody domácího chovu slepic, si můžete přečíst ZDE.
