V minulém sloupku jsem psala pár řádků o tom, že tu neexistuje místo, kde můžete zazvonit a sdělit, že už vás Puňta, Žeryk, Pepík nebo Fifinka nebaví, a tak se někdo postarejte a že v republice nežijí tisíce rodin,připravených převzít, co je vám nepohodlné.
V minulém sloupku jsem psala pár řádků o tom, že tu neexistuje místo, kde můžete zazvonit a sdělit, že už vás Puňta, Žeryk, Pepík nebo Fifinka nebaví, a tak se někdo postarejte a že v republice nežijí tisíce rodin,připravených převzít, co je vám nepohodlné.
V dnešním sloupku budu v tomto tématu pokračovat a budu ho adresovat matkám. Matky mají v opouštění psů jedinečný styl. Schovávají se za ochranu dítěte. Dítě je takové svaté téma, a tak se pod příspěvky často rozjíždí diskuze o tom, že dítě je více než pes a dát psa pryč, je samozřejmě pochopitelné.
Nejčastější důvod opouštění psa matkami je alergie nebo vrčení, případně vyjíždění na dítě. Tak to v inzerátech uvádí. Realita je ovšem trochu jinde.
Za většinou inzerátů se skrývá nulová výchova zvířete, nulová výchova dítěte směrem ke zvířatům, taky chlupy na podlaze najednou vadí a z hodně matek se porodem stává děsivá bytost, která najednou nemá na nic jiného než na šišlání do kočárku čas.
Pes není hračka a dítě není rovnítko k človíčkovi, co může absolutně všechno. Každý člověk by se ohradil, pokud by do něj dítě kopalo a tahalo ho za vlasy. Stejně tak se může ohradit pes. A jediný, kdo tu selhal, je rodič. Dítě si nemůže kdykoliv přijít, posadit se na psa, válet se po něm, lézt mu do pelechu, brát mu hračky a strkat mu prsty do uší a je třeba ho to učit od prvních chvil. Rodič tu není jen od toho, aby chránil dítě, ale také od toho, aby chránil psa před dítětem.
Slavná alergie také není tak slavná. Děti vyrůstající v domovech se zvířaty na ně trpí mnohem méně, stejně jako na dýchací problémy a jsou méně nemocné. Myslete na to, až budete balit Puňtovi batůžek, protože někde upustil chlup a nedejbože, kdyby se ten chlup dostal k vašemu dítěti. Z chlupu ještě žádné dítě nezemřelo prosím pěkně. Naopak sterilní prostředí není úplně fajnová záležitost.
A alespoň se pokuste nezmagořit a věnujte svůj čas a pozornost i psovi. Porodit neznamená nevnímat nic jiného než dítě. Pes, který je najednou na desáté koleji a ještě skoro na jiném nástupišti, se bude pozornosti, kterou dříve měl, samozřejmě dožadovat a má na ni plné právo.
Lze mít spokojené dítě a spokojeného psa. Opravdu to reálně existuje.
