• Domů /
  • články a pořady
  • /
  • Můj Bůh je pitbull a mám za sebou pár cvičitelských met, které byste měli zcenit

Můj Bůh je pitbull a mám za sebou pár cvičitelských met, které byste měli zcenit

Můj Bůh je pitbull a mám za sebou pár cvičitelských met, které byste měli zcenit
Hrdý aportér

Že naučíte psa sedni a dej pac, to není zas tak převratné. Ale jsou cvičitelské mety, které když pokoříte s tvrdohlavým pitbullem nebo pasivním a od přírody demotivovaným greyhoundem, tak se s radostí poplácáte po rameni.

Nemám svaly. A není náhoda, že pitbully si pořizují opálení svalovci. Když se se psem třicetkrát na procházce neshodnou na tom, kdo kam chce jít, je to pro ně jako třicetkrát zvednout nejlehčí činku. Ale pro takový máslo, jako jsem já, je to jako by mě někdo přivázal za motorku a vždycky velmi rychle o kus popojel. První lekce na cvičáku tedy nebyly moc legrace. 

Můžete namítnout, že pozitivní motivací docílím při výcviku víc než silou. Jasně. Jenže to, že je vodítko při cvičení prodloužená ruka, platí u tohoto plemene asi stonásobně a dokud nepřijdete na to, jak si uzurpovat kus jeho pozornosti, je to jediný nástroj moci. Když jsem měla po několikáté záda pochroumaná tak, že vstát z postele byl nejtěžší úkol dne, přišla jsem naštěstí na to, že Hank je aportér.

To ale taky nebylo jen tak. Hank neposlouchal a nemohl chodit navolno. Jakmile jsem ho pustila, začal z košů po celém sídlišti vytahovat sáčky s cizími psími hovny a žrát je. To bych vám přála vidět tu podívanou, když jsem mu je před zraky party maminek z místního hřiště tahala ze zadku. Takže jsme si našli místo, kam nikdo nechodil. Byl tam takový malý lesík. A abych magora unavila, házela jsem na všechny strany klacky. Nenosil je zpátky. Ale běžel za nimi a nic jiného ho nezajímalo. To mi stačilo. Po čase mu došlo, že bude ekonomičtější mi je nosit. Říkám si: Super! Tak koupíme aport!

Můj Bůh je pitbull a mám za sebou pár cvičitelských met, které byste měli zcenit
Pepper je světová kapacita ve válení se na sedačce

Vítězně jsem i s aportem dorazila na cvičák. Hank za ním skutečně běžel a skutečně mi ho donesl zpátky. Jenomže už ho nepustil. Ve třech jsem mu páčili aport z tlamy. Z tlamy, co má stisk několik atmosfér. Protože jak jednou řeknete pusť, pes musí pustit, i kdybyste u toho měli dělat stojky. Příště už by vás totiž nemusel taky poslechnout ani při sedni.

Chci jen říct, že aport Hank už pouští, nicméně občas to na mě zkusí a nedá mi ho. Vysvětlovat mu, že z něj ten míček stejně dostanu, moc nezabírá. I tak mám radost, že může chodit na volno a umí precizně aportovat

Jo a abych nevynechala chrtici Pepper! Jelikož chrti nejsou fyzicky schopni sezení a mají kočičí povahu, je zbytečně ji drilovat. Ale! Tuhle jsem jí utírala po venčení tlapky. A ona sama od sebe přenášela váhu vždycky na ty zbylé tři, které jsem neutírala! Dojalo mě to k slzám, přátelé. Takže chci říct, že je asi úplně jedno kolik zkoušek jste na cvičáku složili nebo jak vysoko skočí váš pes přes překážku. Vy ho znáte nejlépe a ty největší cvičitelské mety nejvíc zceníte stejně jenom vy sami.

My s Britem pomáháme. Co vy?

Každá koruna se počítá! Staňte se fanouškem Facebook.com/PrimaMazlicek a přispějte tak na záchranu životů.