Pět důvodů, proč by dítě mělo vyrůstat s domácím mazlíčkem

„Mami, tati, já bych chtěl pejska,…“ věta, kterou určitě už nějaký ten rodič někdy slyšel. Často se hledají argumenty, proč zvíře nepořizovat: „Nestaral by ses o něho, je to spousta práce, bydlíme v bytě, až bude domeček se zahradou, nebude tě za chvíli bavit,…“ Jenže ono žití s domácím mazlíčkem má pro vývoj dítěte (emocionální, sociální, kognitivní i fyzický) spoustu výhod. My vám řekneme 5 hlavních důvodů, proč svému dítěti domácího mazlíčka pořídit.

Zodpovědnost

Mít své zvíře, znamená, že se dítě musí starat také o někoho jiného, než jen o sebe. Je jisté, že jim musí pomáhat někdo z dospělých, hlavně co se finanční stránky týče (nákup krmiva, veterinární ošetření,...). Ale i malá zodpovědnost udělá velký výsledek. Pokud je dítě mladší, je jedno jestli dostane za úkol vyměnit misku s vodou psovi, uklidit záchod kočce nebo naplnit pítko andulce.

Až mezi 7 a 11 lety věku je dítě schopné vnímá potřeby zvířete a může se o něj plně starat. V neposlední řadě se učí být trpělivé a tolerantní.

Sebevědomí

Podle psychologů má domácí mazlíček značný vliv na lidské sebevědomí. Konkrétně je to díky tomu, že se dítě zvládá postarat o zvíře a tím se zvyšuje jeho pocit důležitosti - zvíře je na něm závislé. Kladný vliv na psychiku dítěte má určitě i to, že se se zvířetem nikdy nebude cítit opuštěně, stále je vedle něho někdo, kdo mu dává najevo svou lásku.

Alergie a astma

Z každé strany na nás dnes doléhají alergie. Na kočičí chlupy, na prach, na pyl nebo ovoce. Vědecké výzkumy dokázaly, že pokud má dítě do 1 věku života kontakt se zvířetem, značně klesá jeho náchylnost na rozvoj alergie a astmatu a to o polovinu (uvedl to časopis Clinical and Experimental Allergy). Tyto děti mají také lepší imunitu a bývají méně nemocné.

Více pohybu

Zde je jasné, že mluvíme hlavně o psech. Pokud potřebujete, aby vaše dítě netrávilo čas u počítače a více se hýbalo, pořiďte mu psího kamaráda (zabírá samozřejmě, pokud si psa přeje). Mnoho dětí ale rádo tráví čas pozorováním nepovedených kočičích skoků, nebo dováděním s plyšovou myšičkou spíš, než hledáním her na internetu. Na rozvoj pohybu u menších dětí má pozitivní vliv už jen to, že se snaží zvíře pohladit.

Snížení stresu

Je vědecky dokázáno, že psi i kočky přispívají k snížení stresu. Kočičí vrnění je zázračné a pomáhá ke zklidnění organismu a kočičí majitelé mají snížené procento infarktu. Psí páníčci zase mají o třetinu sníženou šanci, že dostanou mozkovou příhodu. Víme také, jak jednoduché je se dát do řeči s někým, kdo venčí psa. Psi pomáhají i mezilidským vztahům. Pes v nás vzbuzuje pocit důvěry a odbourává bariéry.

Nemluvě o autistických dětech, které kolikrát nesnesou dotyk člověka, psí jim ale nevadí.

Podle vědců, jako například amerického psychiatra Borisa Levinsona a manželů Corsonovi, kteří odstartovali v 70. letech 20. století používání terapie pomocí domácích zvířat, se obecně děti s domácími mazlíčky cítí méně osamělé a jsou šťastnější. Ne nadarmo jsou zvířata využívána pro zooterapie. Varování na závěr! Velmi malé děti (do cca 4 let) by neměly být se zvířaty bez dozoru. Neumí ovládat své pocity hněvu a agrese a mohly by zvířeti ublížit, nebo naopak zvíře jim.

Tagy: