„Co vám je do toho, že chceme mít štěňata. Naše štěňata žádné útulky neplní. Už na ně máme tolik zájemců!“ Tyhle a mnohé podobné věty asi slyšel každý, jakmile vyjádřil pochybnosti nebo rovnou nesouhlas se záměrem známého mít štěňata. Jenže jakmile fena zabřezne, zájemců je najednou o polovinu méně, a jakmile jsou štěňata k odběru, zbydou se štěstím dva. A útulek je najednou čím dál reálnější volba, když vám doma čůrá, kaká a ničí věci tlupa štěňat, která rostou před očima a zájemci nestojí frontu se štůskem bankovek.

Realita je taková, že nebýt domácího rozmnožování psů, nemáme plné útulky.

Skandální případy množíren o desítkách až stovkách psů, z nichž další byla odhalena tento týden, nejsou největším problémem, který pálí útulky. Tím největším problémem je, když si každý druhý majitel feny či psa řekne, že chce štěňata. Protože jeho pes je přece zdravý. Protože jeho fena je tak krásná. Protože už přece mají skvělé zájemce o jejich štěňátka. No a my jsme pak ti, kdo mají plné kotce potomků zdravých psů a krásných fen, o která bylo tolik skvělých zájemců.

Někteří se k nám dostanou už jako psí děti, když je majitelé nejsou schopni udat a děsí se, že jim štěňata nadělají z domova kůlničku na dříví. Někteří se k nám dostanou jako nezvládnutí puberťáci, kteří už tu kůlničku na dříví z domova svých nových majitelů skutečně dělají a představa, že si je vezme zpět ten, u koho se narodila, je ve většině případů iluzorní. A někteří se k nám pak dostanou z jiného útulku, kde pubertální výrobci kůlniček na dříví zestárli ve psy s prázdnými pohledy, kteří už nevěří, že ještě kdy něco jako domov uvidí.

Tím se dostáváme k fenoménu, kterým je odkládání psů. Náš útulek má pro příjem psů od majitelů jen omezené kapacity. Musíme mít místo pro pejsky, které nám obce a jejich strážníci vozí doslova ve dne v noci, proto spousty majitelů, kteří už své psy nemohou mít, odmítáme. Několikrát týdně. Jenže jinak to nejde, nejsme nafukovací.

Tito majitelé pak hledají, kam jinam psy umístit. S místem bojují všechna zařízení, všechna jsou na hraně svých kapacit. Některé útulky nebo organizace nepřijímají nalezené psy z ulice od strážníků, ale výhradně psy od majitelů, a přesto mají na volné kotce doslova pořadníky. Při současné míře rození štěňat a produkce nových psů je současná síť všech, kdo se nejen o nalezené, ale i o nechtěné a problémové psy starají, tak tak dostačující.

Momentálně je na stole návrh změny zákona, který by tuto síť výrazně omezil a zredukoval. Dál by směly fungovat jen ty útulky, které na příjmu zvířat spolupracují s obcemi a ze systému by tak vypadly desítky zařízení poskytující péči stovkám psů, kteří nejsou toulaví ani nalezení, a kteří fungují právě pro psy opuštěné přímo jejich majiteli či převzané z jiných útulků. Opravdu tohle zákonodárci chtějí?

Podrobnosti o návrhu se dočtete ZDE.

Prosím. Nemnožte, nekupujte, adoptujte. A pokud se vám nelíbí hrozba zákazu desítkám útulků, pište svým poslancům:  https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=192