BLOG: Rozmohl se nám tu takový nešvar, aneb proč potřebujeme neziskovky

„Rozmohl se nám tu takový nešvar,“ pronáší v naprosto božím snímku Pelíšky skvělá Eva Holubová. Je to jedna z českých osobností, která své kultovní filmové replice dělá čest i v občanském životě, a na „rozmáhající se nešvary“ v české společnosti aktivně upozorňuje a angažuje se pro jejich zlepšení. Nejen známá jména jako je právě Holubová, ale i neznámí, obyčejní občansky aktivní lidé, dobrovolníci nebo pracovníci neziskového sektoru, bohužel už pár let čelí(me) atmosféře, která začíná být jen těžko únosná. Je to atmosféra, ve které se tak nějak stalo, že slovo „neziskovka“ je explicitně používáno jako nadávka.

Neziskovky nejsou fuj

Několikrát už jsem se u svých virtuálních přátel ze světa milovníků a ochránců zvířat setkala s tím, že na sociálních sítích s gustem sdíleli články sršící slovními spojeními jako „zkorumpované“ nebo „politické neziskovky“, „pijavice“ či „příživníci“. Na námitku, že neziskovka je přece i ten útulek, kterému pravidelně fandí na facebooku a posílají stovku na transparentní účet měsíčně, reagovali zmateně, povětšinou, že „to je něco jiného“. Jenže ono není.

Silný, nezávislý a respektovaný neziskový sektor je jedním ze základních pilířů svobodné společnosti. Neziskovky, to jsou fotbalové asociace, které dětem přispívají na kopačky a udržují fotbalová hřiště. Jsou to nadace, které zaplatí elektrický vozík a rampu do auta pro člověka po ochrnutí. Jsou to sdružení, která učí děti po škole v kroužcích lepit letadýlka. Jsou to organizace, které pomáhají obětem domácího násilí zvládnout odchod od agresora. Jsou to hospici, které poskytují důstojný odchod umírajícím. Jsou to sociální služby, které lidem radí, jak se dostat ze spirály exekucí. Jsou to útulky, jako je ten náš, kde se staráme o opuštěná a týraná zvířata. A ano, jsou to i občanská uskupení, která se v té či oné oblasti zajímají o konání mocných, upozorňují na jejich přešlapy a formulují jejich občanský postoj k dané věci. Mocní s nimi buď mohou spolupracovat a respektovat je jakožto zástupce občanské společnosti, anebo se jich bát. A jak už z práce se zvířaty moc dobře víme, ze strachu se kouše nejčastěji.

Zalepit pusu nálepkou

Neziskový sektor je životně důležitým partnerem státu, který stát zastupuje všude tam, kde to sám stát neumí nebo nemá kapacity. I my jakožto útulek jsme státu, resp. obcím partnerem – poskytujeme péči zvířatům z jejich katastrů a staráme se, aby byla léčena a našla domovy. Poskytujeme také prevenci nejen v podobě kastrací, ale i osvěty a vzdělávání. Jsme také občansky aktivní, protože se pravidelně vyjadřujeme ke stavu české společnosti v oblasti ochrany zvířat, na který trefně upozornila třeba má milá kolegyně blogerka Olga ve svém článku TADY. A nemlčíme k deficitům, které v naší oblasti spatřujeme v zákonech, praxi úřadů i postojích mocných této země.

Pokud slyšíme něčí útoky na neziskovky, nebo zpochybňování jejich funkce, smyslu a významu, je potřeba se ptát: proč se jich tak bojí? Neziskovky těmi nejmenšími, zapsanými spolky, počínaje, jsou základním nástrojem, jaký my občané k ovlivňování podoby naší společnosti máme. Ať už se rozhodnete starat o opuštěná zvířata, pomáhat hendikepovaným, radit lidem v dluzích, pečovat o nemohoucí seniory anebo třeba vést dětský zájmový kroužek, jste to právě vy, kdo svou aktivitou dělá pro společnost práci úplně stejně významnou, jako volení politici, jimž má být rovnocenným a respektovaným partnerem.  O to smutnější je aktuální alarmující situace, kdy se řada kolegů v neziskovém sektoru potýká s existenčními potížemi, protože se jim právě ti, jimž měli být partnery, rozholi v rozpočtu seškrtat finance na základní provoz.

„Jak pomáháte pejskům se mi líbí, ale do politiky se nemíchejte.“ Jenže občanská aktivita a zájem o politické dění jsou spojené nádoby, a jedno s druhým úzce souvisí. I proto s Držkou chodíme na demonstrace, kde je mimochodem Držka s výrazem zkušeného sveřepého demonstranta ohromně populární. Protože „občanská společnost“ není nic sprostého, a protože lidé z neziskovek napříč obory jsou ti, kterých si ve svém pracovním i osobním životě vážím ze všech nejvíc.

#nekupujadoptuj

AniDef – útulek Žim

Tagy: