Rusko ustupuje od propuštění stovky zajatých kytovců a plánují odlov dalších

Představitelé ruského Úřadu pro rybolov ustupují od slibu, že propustí stovku zajatých kytovců, kteří jsou již od loňského léta drženi v naprosto nevyhovujících podmínkách u pobřeží Japonského moře. Co víc, na příští rok chtějí umožnit odlov dalších 300 jedinců.

Představitelé ruského Úřadu pro rybolov ustupují od slibu, že propustí stovku zajatých kytovců, kteří jsou již od loňského léta drženi v naprosto nevyhovujících podmínkách u pobřeží Japonského moře. Co víc, na příští rok chtějí umožnit odlov dalších 300 jedinců.

V zátoce Srednyaya na jihovýchodě Ruska je již od léta roku 2018 držena necelá stovka kytovců. Na podzim se na veřejnost dostaly záběry z dronu, které vyvolaly velkou vlnu nevole. Za propuštění 90 běluh severních a 12 kosatek dravých se postavili i známé osobnosti, v čele s Leonardem DiCapriem a Pamelou Anderson. Petici za jejich záchranu již podepsalo více než jeden a půl milionu lidí. K události se vyjádřil i prezident Putin, který v reakci na tlak veřejnosti úřadům přikázal, aby byly kytovci propuštěni (psali jsme ZDE).

Ruský Úřad pro rybolov však tento týden přišel s jiným návrhem. Chce za rok 2020 odlovit 10 kosatek dravých a 82 běluh severních v Ochotském moři a dalších 200 běluh v Beringově a Východosibiřském moři. Aktivisté uvádějí, že mají v plánu se zúčastnit veřejných slyšení, která budou v oblastech ruského Dálného východu probíhat v druhé polovině dubna 2019. Plánují využít svého práva předložit své připomínky k návrhu.

Více než 30 vědců z celého světa se podepsalo pod oficiální dopis, který v březnu adresovali prezidentovi Putinovi. Na základě více než čtyřicetidenní analýzy fotek usuzují, že se stav zajatých kytovců rapidně zhoršuje, a vyzývají k jejich okamžitému propuštění. „Jsem si jistý, že to budeme brát v potaz. Avšak rád bych poznamenal, že zvířata byla na místě prohlédnuta odborníky, kdežto vědci své závěry činí na základě fotek a videí,“ zareagoval na dopis tiskový mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov. Jím zmínění odborníci však podle aktivistů nemají žádné zkušenosti s rehabilitací kosatek a mají blízký vztah ke společnostem, které kytovce zajaly.

Na místo se proto na pozvání ruského Ministerstva pro životní prostředí a přírodní zdroje vydává expertní skupina organizace Whale Sanctuary Project vedená známým oceánografem Jean-Michelem Cousteauem. Jejich cílem je zhodnotit zdravotní stav zbývajících 10 kosatek a 87 běluh ve „velrybím vězení“ a doporučit úřadům další postup.

Lov velryb je od roku 1982 zakázán mezinárodním moratoriem. Po vstupu do Evropské unie se k němu přidala i Česká republika. Ne všechny státy však zákaz respektují. Faerské ostrovy, Island a Norsko dál pokračují v lovu pro komerční účely a maso zabitých velryb prodávají na pultech obchodů či jako krmivo pro hospodářská zvířata. Další velrybářskou velmocí je Japonsko, které sice formálně moratorium podporuje, ale využívá výjimky lovu pro „vědecké a vzdělávací účely“, a tak každoročně uloví stovky velryb, jejichž maso taktéž končí na pultech obchodů a v restauracích.

Ruské velryby však většinou čeká jiný osud. Jsou převáženy do čínských zábavních parků, kde jsou drženy v nevyhovujících nádržích pro pobavení návštěvníků. Zábavní parky jsou ochotné za jednoho jedince zaplatit až 135 milionů korun. Zatímco většina západního světa od této pochybné zábavy pomalu upouští a zábavní parky v Severní Americe i Evropě se postupně zavazují k ukončení využívání kytovců, v Číně tento průmysl kvete.

Vendlula Hlavová

Tagy: