Kokoblog

Když jsem před dvěma lety učinila to zásadní rozhodnutí, že krom psů bych ráda žila i se slepicemi, protože řekněme si to narovinu, slepice jsou boží, začala jsem důkladně studovat všechnu možnou slepičí literaturu – o tom, jak ubytovat, jak krmit, jak jim zajistit spokojené bydleníčko.

Čoklíkářky. Ženy rozdílného věku, povolání, vizáže, životních osudů, bydliště. Jedno je ale spojuje – život jim diriguje jeden až nekonečno kusů čokela. Tak trochu trefená sebranka pantoflem doprostřed čela, trochu smutné, více často veselé, bo vedle sebe mají toho svého skvělého životního parťáka, že jo. Co na tom, že je chlupatý na 98% těla, je to věrný parťák.

Před týdnem oslavil náš děda Aron už jedenácté narozeniny. A z toho už druhé slavil tady, v našem malém, velkém soukromém blázinci v dědině na konci světa s kvokíkama, kočkanama a bandou čokelů. Copak si asi může takový psí děda přát, krom obří kosti na hryzání?

A tak mňoukám jako hrom, ať jich není milion.

Říkáme jim blechy. Těm dvěma splašeným živlům s mourovaným kožichem, ušiskama pořád ve střehu a drápky pořád nachystanými k bleskovému výlezu po závěsu. Jmenují se Miky a Filda a jsou to tryskoturbo splašená koťata.

Mám ochočenou raplici. Je bílá, flekatá, docela malá do výšky a dlouhá do délky. Nohy krátké, tělo baculaté. Taková je vůbec jako asymetrická.

Problémové zvíře tadle kočka. Jako když zkřížíte gremlina s lochneskou příšerou, akorát že kočka nerada vodu. Teda většina těch koček, u kterých my lidi žijeme. Gremlina, páč kočky taky dělají zlověstné uíííííí… a chrrrrr… a Lochnesku proto, že stejně jako ona,  i kočka umí být takovou paní Colombovou ve vašem domě. Všichni o ní slyšeli, nikdo nikdy ji neviděl. Ale stejně vám noc co noc něco útočí na palce u nohou.

V našem kurníku žije jedna na první pohled obyčejná kvokice. Není to ale jen tak obyčejná kvokice. Je to kvokice, která žila v kleci a měla jediný úkol. Snášet vejce. Laciná vejce. Pro nás, pro lidi.

6. Budíček! Buzení za pomoci kvokíka bych rozdělila na dva typy.

Je s ním prča. Jsem naprosto přesvědčená o tom, že kvokík je to nejvíc nejsrandovnější zvíře na celém světě. Páč když pije, tak u toho hrabe do země. Asi hledá nějaký skrytý tajný pramen nebo co. Nebo si nabere vodu do zobáku, zakloní hlavu a vychutnává si ten chlorovaný zázrak jako šenín blánk z roku 25 před Kristem.

V žádném případě nesmí nikdy čokel jíst dříve než vy. Jinak bude dominantní, poznačkuje veškeré zdivo v baráku a sežere vás ve spánku.