Pomáháte

Divoška Bella má domov: Pocta všem, kteří adoptovali psa z útulku

Autor Barbara Vávrová Vytvořeno před 1 měsícem
Bella na procházce s novou rodinou

Bella na procházce s novou rodinou

Kristina Hrubošová

V našem posledním prosincovém dílu Prima mazlíčka jsme vám představili trojici pejsků: Báru, Dana a Bellu. Bella byla nalezena když jí bylo asi 10 měsíců a od té doby byla v kotci a to více než 1 rok. Potom se jí ujala dočasná péče Srdcem pro psy, která se jí také snažila najít domov. A díky našemu pořadu se to podařilo. Jedna statečná dáma si Bellu okamžitě zamilovala a jela pro ni dokonce přes 300 kilometrů. Že není adopce od první chvíle jen zábava, vám potvrdí i Bellin případ.

Bellu už dočaskářka popsala jako velmi živou a trošku praštěnou psí holku. Jenže přesně jak řekla její nová maminka Kristina: „Ještě, aby nebyla venku blázen, když byla většinu svého života zavřená v kotci." Kristina už doma jednoho pejska má a tak není žádným nováčkem. Díky tomu ji ani nepřekvapilo, že první okamžiky nebyly jen o hlazení a vzájemných projevech lásky. „První den nebyl med, všechny kolemjdoucí chtěla sežrat, v noci si počůrala i pokadila pelech. Nebylo mi moc do smíchu," popsala první společný den Kristina.

Nenechala se ale odradit a taky to bylo podle jejich slov poprvé a naposledy, co to Bella udělala. „Sice jsme několik hodin denně venku a večer kroužíme i dvě hodiny po venku a ráno v 6 už na mě doráží, ať jdeme ven, ale správné hygienické návyky už neporušuje," směje se Kristina. Dokonce už začaly holky trénovat i samotu. „Nechám ji tak na dvacet minut a pak zase přijdu," říká Kristina. Svou novou kamarádku si pochvaluje a výstižná charakteristika by prý byla „nikdy neutichající energie". Bellu vše zajímá a ze všeho se raduje. Parťačku dělá stejně velkému pejskovi, který spolu s majitelkou potřeboval společnici do party na túry, běhání a vyjížďky s koňmi. Bella tak našla rodinu snů.

Bella se svým novým parťákem

Bella se svým novým parťákem

Kristina Hrubošová

Má ještě problém s chozením na vodítku, protože na něm tahá a pustit se nedá, protože je jako střela. Zatím není ani moc milá na kolemjdoucí. To vše se ale určitě láskou a trpělivostí úžasné Kristiny změní.

Adoptovat pejska z útulku není vždy procházkou růžovou zahradou, ale stojí to za to. Vděčnost za záchranu vám bude oplácet celý svůj život. I když bude jeho láska někdy skrytá v louži na podlaze, nebo roztrhané bačkoře. Ten pocit, že jste pomohli, je k nezaplacení.

Už jsou jedna duše

Už jsou jedna duše

Kristina Hrubošová

Odběr novinek

Odesláním souhlasíte s podmínkami pro zpracování osobních údajů

Související
Populární
Nejčtenější
Odběr novinek

Odesláním souhlasíte s podmínkami pro zpracování osobních údajů