Fenka Sára, jejíž příběh oslovil tisíce lidí. Zdroj: Zvíře v tísni, z.s.
Stáří je nemilosrdné ke všem stejně – ke zvířatům i lidem. Každý ho snáší jinak. Ale všechno jde lépe, když máme kolem sebe ty, které milujeme. A kteří milují nás. Zvířecí senioři jsou často odsunuti na okraj zájmu společnosti, která upřednostňuje roztomilá mláďata. Jsou nechtěným dědictvím po zesnulých nebo prostě omrzí a jsou vyměnění jiným, mladším zvířetem. A tak skončí v kotci v útulku, v lepším případě v azylu. Lidé, kteří tam pak hledají nového mazlíčka je často přehlíží neb mají obavy z brzké smrti. A zapomínají, že tihle šediví, kulhající a pomalí obyvatelé útulků a azylů bývali dříve věrnými společníky lidí. A chtějí jimi být stále.
Na začátku byl příběh Sáry – fenečky, která před rokem zemřela v azylu Zvíře v tísni, z.s. „Po roce v naší péči zemřela statečná psí holčička s neskutečným příběhem a osudem. Před sedmi lety vyhořel byt vedle mého otce v Praze na Vinohradech, ve kterém uhořela žena, těžká alkoholička. Tenkrát jsem mu hned volala, co bude s její fenkou, která zázrakem přežila a byla z bytu venku, zda ji nemám poskytnout azyl. Bylo mi řečeno, že ji odvezla policie do trojského útulku a bude se řešit dědické řízení s příbuznými,“ vzpomíná zakladatelka spolku Zvíře v tísni Kateřina Šimková. Tehdy ještě netušila, že po letech k ní Sára přijde, aby u ní strávila poslední rok svého života.
Sářin příběh, který zveřejnil spolek O chlup líp (celé vyprávění si můžete přečíst ZDE), oslovil tisíce lidí a dočkal se několika stovek komentářů i sdílení. Důvod? „Za celou dobu neměla ani jednoho zájemce. Není první ani poslední a budiž i její příběh dalším apelem na vás - dejte šanci i starým a nemocným, je to ta největší pomoc a gesto, které se vám vrátí nejen dobrým pocitem, ale i velkou vděčností,“ napsala tehdy Kateřina Šimková, která o Sáru pečovala.
Otevřelo se tak téma, které trápí nejen provozovatele azylů a útulků, ale na které doplácí především samotná zvířata – adopce psích a kočičích seniorů. V komentářích pod Sářiným příběhem lidé vyjadřovali obavy kvůli brzké smrti nového mazlíčka nebo vysokým nákladům na veterinární péči. „Psí senioři a jejich adopce, to je kapitola nejen pro ty největší srdcaře a hrdiny, ale taky trochu ‚mastičkáře‘ a pečovatele. Musíme počítat s tím, že starý pejsek může hůře vidět a slyšet, mít problémy s klouby a pohybem, stařeckou demencí, mrtvičkami, inkontinencí,“ říká Kateřina Šimková.
Podle ní se ale s trochou odhodlání a lásky dá zvládnout všechno. A někdy k těmto zdravotním komplikacím ani nemusí dojít. „Třeba patnáctiletý pejsek Míša u mě v azylu lítá jako čamrda, hraje si s hračkami jako štěně, co se fenek týče, je to hotový erotoman a psí kluci si na něj jen tak nepřijdou.“ Je však potřeba ke zvířecím seniorům přistupovat citlivěji a shovívavěji, protože si prožili své a tak jako u lidí i u zvířat se objevují vrtochy a vlastní vnímání světa. I přesto však dokáží být tím nejvěrnějším přítelem, jaký kdy stál po vašem boku.
Prima Mazlíček Zdroj: Zvíře v tísni, z.s.
Prima Mazlíček Zdroj: Zvíře v tísni, z.s.
Co když na to nebudu mít?
„U starých zvířat nemusí být (kromě přímo úměrné kondici věku) vždy podmínkou zdravotní problémy, ale je dobré dělat kontroly ledvin, jater, srdíčka, dávat případně chondroprotektiva na pohybový aparát, Karsivan na podporu mozku a všech cév a další doplňky dle diagnózy každé takové osobnosti v letech,“ doplňuje Šimková. Nejen tato vyšetření, ale i různá onemocnění zvyšují náklady na veterinární péči. S tím se rozhodl pomoci Nadační fond Psí Naděje.
„Nastavením podmínek jsme chtěli oslovit ty, kteří finančně bez problémů zvládnou běžné výdaje pejska jako je dobrá strava a základní veterinární péče jako je očkování, vnější a vnitřní ochrana proti parazitům případně další drobné náklady. Nicméně se bojí větších zdravotních problémů a nákladů, jejichž pravděpodobnost s věkem roste. Právě takovým potenciálním majitelům bychom chtěli s touto obavou pomoci. Stačí, když se do jednoho měsíce od adopce u nás registrují a náklady přesahující 5000,- ročně je již nemusí trápit,“ říká Martin Kuchař z NF Psí Naděje.
Pod NF Psí Naděje spadá stránka Pesweb, kterou zná většina pejskařů i provozovatelů azylů a útulků. Je v současné době jednou z největších platforem sdružující téměř 200 zvířecích organizací, které na stránkách www.pesweb.cz inzerují psy k adopci. V současné době tady najdete 1424 aktivních inzerátů, z toho 452 nabízených psů je starších 8 let. Podle Martina Kuchaře by mohli najít domov u aktivních důchodců, kterým je primárně finanční příspěvek na veterinární péči určen. „Děti vylétly z rodného hnízda, případně jsou již úplně sami a mohou tak získat společníka, se kterým zapomenou na svou samotu a současně se díky pravidelnému venčení budou udržovat v kondici. Nehledě na to, že venku se krásně seznámí s dalšími pejskaři na svých procházkách. Mohou si tak pomoci navzájem,“ dodává Kuchař.
