Billboard, nebo přechod? Starosta Zábřehu nezmohl nic, návrh úřadu místní nechápou
Život ve stínu člověka
Nejnovější příspěvky k tématu
Čistá krmítka, polepená okna: Rady a tipy, jak se stát oblíbeným sousedem zvířat
Sloupy smrti: Elektrický proud zabije až 100 tisíc ptáků ročně, umírají dlouho a v bolestech
Zásah elektrickým proudem – nejčastější příčina, proč se ptáci dostávají do Záchranné stanice na Huslíku. Nezabezpečené sloupy vysokého napětí táhnoucí se napříč Českem jsou velkým rizikem pro tažné ptáky i pro dravce. V polích, kde chybí remízky, jsou obvykle jediným vyvýšeným bodem, odkud mohou dravci číhat na kořist. Stačí chybný pohyb a pták může umírat i několik dní. Co to může změnit a jak mohou pomoci například zemědělci?
Zvířecí záchranář: Všechna zvířata trpí stejně, jen ta divoká trpí tiše
Základy Záchranné stanice na Huslíku položil Luboš Vaněk už před necelými 40 lety, když založil stanici v Pátku. „Jako kluka, který žil na vesnici, mě zajímala zvířata. Pak se k nám pomalu dostávala některá zraněná, ty jsem se snažil léčit. No a tím to začalo,“ popisuje Vaněk v jednom z dílů seriálu Život ve stínu člověka. A právě stín člověka a jeho činnosti, který na volně žijící zvířata dopadá, je obrovský.
Měníme krajinu k obrazu svému. Stanou se z divokých zvířat bezdomovci?
Žijí tady s námi už od počátku věků. A stále čekají, až si jich všimneme. Ale všimneme si jich včas? S postupem času ukrajujeme z krajiny stále víc, a volně žijícím zvířatům zbývá k životu stále míň. Má stín člověka hranici nebo jednoho dne překryje celou planetu?
Stín člověka nemá hranice. Zůstane na planetě místo pro divoká zvířata?
Roste počet lidí na Zemi a s ním roste i prostor, který si člověk zabírá pro sebe. Ale co volně žijící zvířata, která tady byla dávno před námi? Zbyde na ně místo, nebo je postupně vytlačíme do propadliště dějin?
Kancelář vyměnila za pomoc zvířatům: „Hrozně moc vám toho vrátí"
Rozhodla se změnit svůj život od základů a tak Lucie Koukolíková zanechala kancelářské práce a začala pracovat v chuchelském zookoutku. Ten je odnoží Záchranné stanice hl. m. Prahy a v péči Lucie a jejich kolegů tak končí zvířata, která se z různých důvodů do volné přírody nemohou vrátit.
V jednu chvíli se starám i o sto ptáčat, popisuje ošetřovatelka ze záchranné stanice
Víte, co dělat, když najdete ptáče? A proč nekrmit labutě a kachny pečivem? V druhém dílu seriálu ŽIVOT VE STÍNU ČLOVĚKA se dozvíte, jak vypadá ptáče, které potřebuje pomoc nebo co může krmení pečivem způsobit. Dotkneme se ale i problému, který trápí všechny záchranné stanice.
Záchranné stanice: Místa, kde divoká zvířata našla zastání
Svět živočichů, které si člověk nevyšlechtil ke svému užitku nebo potěšení, se scvrkává. Ze sta procent savců na naší planetě představují pouhá čtyři procenta volně žijící zvířata. Ze sta procent ptáků je volně žijících pouhých 30 procent. I tito přeživší ale neustále naráží na jednu velkou překážku – lidskou činnost. Až devadesát procent zvířat, která skončí v záchranných stanicích, se tam dostane kvůli člověku a jeho vlivu na okolí. Jak se žije ve stínu člověka? Jak vypadá jeden den v záchranné stanici, kde je na prvním místě volně žijící zvíře? A proč je tolik potřebujeme?
Život ve stínu člověka: Seriál o záchranných stanicích už brzy na Prima Mazlíčkovi!
Jsou tady s námi celý náš život, a přesto je nevidíme, nevšímáme si jich nebo je bereme jako samozřejmost. Řeč je o volně žijících zvířatech. O těch, které postupně vytlačujeme dál a dál k samému okraji naší planety. Hranice, která je dělí od okamžiku, než zcela zmizí, je stále blíž.
Život ve stínu člověka
Víte, jak vypadá záchrana datla nebo mláděte muflona? Proč je důležité chovat se v přírodě ohleduplně a proč z ní neodnášet mláďata? Nejen to se dozvíte v seriálu s příznačným názvem Život ve stínu člověka. Volně žijící zvířata totiž skutečně přežívají v našem stínu, který je plný nebezpečí a nástrah. A my vás vezmeme do zákulisí záchranných stanic, kde se tohle všechno snaží napravit.