Odpadková krize: Proč náš odpad končí na vzdálených plážích?

Naše planeta se topí v odpadcích. Bohužel nejde o nadsázku, ale o holý fakt. Žraloci doplácí svými životy na odhozené rybářské sítě. Mrtvé velryby odhalují žaludky plné plastového odpadu. Mořští ptáci bezděčně krmí svá mláďata úlomky plastu. Želvy se dusí v igelitových sáčcích a všudypřítomné mikroplasty se vracejí na naše talíře spolu s pokrmy z moře.

Máme pokračovat?

Více než polovina světové populace lidí nemá přístup k pravidelnému svozu odpadků. A ta druhá polovina produkuje odpadu tolik, že ho nezvládá zpracovávat. Každý rok je na světě vyprodukováno téměř jeden a půl miliardy tun odpadu. A toto číslo stále roste. Roste natolik, že podle Světové banky do roku 2100 stoupne na čtyři miliardy.

Mezi největší „bordeláře“ patří Spojené státy, Čína a Evropa. Obecně platí, že čím průmyslovější země, tím více vyprodukovaného odpadu. Většina lidí však odpad za problém nepovažuje. Mnohdy se spokojíme s tím, že odpad alespoň vytřídíme, ale co se s ním děje dál, nás již nezajímá. Velká část odpadu, kterou vyspělé země nezvládají zpracovat, totiž končí v zemích třetího světa, kde se ukládá na obřích skládkách.

Řešením této krize proto není recyklace, ale nevytváření zbytečného odpadu.

Jak na to?

• Při nákupech ovoce, zeleniny a pečiva se vyhýbejte igelitovým sáčkům a noste si svoje vlastní látkové.
• Ostatní vážené potraviny si můžete nechat navážit do vlastních nádob.
• Dávejte přednost nebaleným potravinám, případně potravinám baleným ve skle, papíru či kovu.
• Na kávu či oběd s sebou si noste vlastní nádoby.
• Nekupujte vodu v petlahvích. Voda z našich vodovodů patří k nejkvalitnější v celé Evropě.
• Vyhýbejte se jednorázovým produktům. Mnoho z nich dnes najdete již v ekologičtějších variantách.